DVEŘE KLUBU SE OTEVÍRAJÍ V 18:00
Řekne-li se na území Česka a Slovenska „jazzový trumpetista“, ozvěnou zazní jméno Laca Décziho. Už od šedesátých let, kdy nastoupil do pražské kapely SHQ Karla Velebného, patřil mezi absolutní domácí špičku žánru a výrazně ovlivňoval situaci na domácí scéně nejen svou hrou, ale také často až bizarním chováním, plným nadhledu, vtipu, ale také nefalšované, autentické jazzmanské umanutosti. Když od konce šesté dekády pracoval s vlastní kapelou Celula v různých personálních obměnách, vždy byl na absolutní špici zdejší jazzové hierarchie a v neposlední řadě mužem, který vidí mnohem dál než ostatní. Není divu, že jako přední protagonista nejsvobodomyslnějšího hudebního žánru nesnášel totalitní okovy komunistického Československa a v roce 1985 je roztrhl svou emigrací nejprve do Německa a posléze do vysněné Ameriky. Po roce 1989 se do staré vlasti pravidelně vrací – a vždycky je kolem něj rozruch. Jak muzikantský prostřednictvím četných alb i vyprodaných koncertních turné, tak všelidský díky otevřené prezentaci jeho názorů v médiích.
DVEŘE KLUBU SE OTEVÍRAJÍ V 18:00
V Anglii na začátku osmdesátých let vymysleli žánr acid jazz, který ale neměl s jazzem skoro nic společného. Věnovaly se mu naopak kapely, složené z brilantních muzikantů, kteří hráli něco mezi soulem, funkem, popem a rockem, čili něco, u čeho člověk neví, jestli má na jejich hudbu tancovat nebo ji jen poslouchat. Šéf Incognita Bluey vede svou kapelu už přes třicet let, má za sebou osmnáct studiových alb, pět živáků a spoustu kompilací. A navíc výjimečný čich na talentované zpěvačky a zpěváky. Prostě, báječné rafinované spojení britského vkusu s bezprostřední americkou afroamerickou kulturou.